vytrhnout

Czech

Etymology

From vy- +‎ trhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪtr̩ɦnou̯t]
• Rhymes: -r̩ɦnou̯t
• Hyphenation: vytrh‧nout

Verb

vytrhnout pf (imperfective vytrhávat)

1. to extract, to pull out

   nechat si vytrhnout zub ― to have a tooth pulled out

Conjugation

Conjugation of vytrhnout

infinitive vytrhnout, vytrhnouti active adjective vytrhnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vytrhnu vytrhneme — vytrhněme 2nd person vytrhneš vytrhnete vytrhni vytrhněte 3rd person vytrhne vytrhnou — — The verb vytrhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vytrhl, vytrhnul vytrhli, vytrhnuli vytržen vytrženi masculine inanimate vytrhly, vytrhnuly vytrženy feminine vytrhla, vytrhnula vytržena neuter vytrhlo, vytrhnulo vytrhla, vytrhnula vytrženo vytržena transgressives present past masculine singular — vytrhnuv feminine + neuter singular — vytrhnuvši plural — vytrhnuvše

Further reading

• “vytrhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vytrhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vytrhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025