vytrhnout

Czech

Etymology

From vy- +‎ trhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪtr̩ɦnou̯t]
• Rhymes: -r̩ɦnou̯t
• Hyphenation: vytrh‧nout

Verb

vytrhnout pf (imperfective vytrhávat)

1. to extract, to pull out

   nechat si vytrhnout zub ― to have a tooth pulled out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vytrhnout, vytrhnouti	Active adjective	vytrhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vytrhnu	vytrhneme	—	vytrhněme
2nd person	vytrhneš	vytrhnete	vytrhni	vytrhněte
3rd person	vytrhne	vytrhnou	—	—

The verb vytrhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vytrhl, vytrhnul	vytrhli, vytrhnuli	vytržen	vytrženi
masculine inanimate		vytrhly, vytrhnuly		vytrženy
feminine	vytrhla, vytrhnula		vytržena
neuter	vytrhlo, vytrhnulo	vytrhla, vytrhnula	vytrženo	vytržena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vytrhnuv
feminine + neuter singular	—	vytrhnuvši
plural	—	vytrhnuvše

Further reading

• “vytrhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vytrhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vytrhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)