vytratit

Czech

Etymology

From vy- +‎ tratit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪtracɪt]

Verb

vytratit pf (imperfective vytrácet)

1. (transitive) to lose (sth), to drop (sth)
2. (reflexive with se) to sneak off, to sneak out, to disappear

   Vytratila se z paláce. ― She sneaked out of the palace.

Conjugation

Conjugation of vytratit

infinitive vytratit, vytratiti active adjective vytrativší verbal noun vytracení passive adjective vytracený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vytratím vytratíme — vytraťme 2nd person vytratíš vytratíte vytrať vytraťte 3rd person vytratí vytratí — — The verb vytratit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vytratil vytratili vytracen vytraceni masculine inanimate vytratily vytraceny feminine vytratila vytracena neuter vytratilo vytratila vytraceno vytracena transgressives present past masculine singular — vytrativ feminine + neuter singular — vytrativši plural — vytrativše

Related terms

• vytrácet

Further reading

• “vytratiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vytratiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vytratit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025