vytratit

Czech

Etymology

From vy- +‎ tratit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪtracɪt]

Verb

vytratit pf (imperfective vytrácet)

1. (transitive) to lose (sth), to drop (sth)
2. (reflexive with se) to sneak off, to sneak out, to disappear

   Vytratila se z paláce. ― She sneaked out of the palace.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vytratit, vytratiti	Active adjective	vytrativší
Verbal noun	vytracení	Passive adjective	vytracený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vytratím	vytratíme	—	vytraťme
2nd person	vytratíš	vytratíte	vytrať	vytraťte
3rd person	vytratí	vytratí	—	—

The verb vytratit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vytratil	vytratili	vytracen	vytraceni
masculine inanimate		vytratily		vytraceny
feminine	vytratila		vytracena
neuter	vytratilo	vytratila	vytraceno	vytracena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vytrativ
feminine + neuter singular	—	vytrativši
plural	—	vytrativše

Related terms

• vytrácet

 

Further reading

• “vytratiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vytratiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vytratit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)