vytřít

Czech

Etymology

From vy- +‎ třít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪtr̝̊iːt]

Verb

vytřít pf (imperfective vytírat)

1. to wipe, to mop
2. to smear, to coat

Conjugation

Conjugation of vytřít

infinitive vytřít, vytříti active adjective vytřevší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vytřu vytřeme — vytřeme 2nd person vytřeš vytřete vytři vytřete 3rd person vytře vytřou — — The verb vytřít does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vytřel vytřeli vytřen vytřeni masculine inanimate vytřely vytřeny feminine vytřela vytřena neuter vytřelo vytřela vytřeno vytřena transgressives present past masculine singular — vytřev feminine + neuter singular — vytřevši plural — vytřevše

Further reading

• “vytříti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vytříti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vytřít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025