vystřízlivět
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vystřízlivět pf
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | vystřízlivět, vystřízlivěti | Active adjective | vystřízlivěvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | vystřízlivění | Passive adjective | vystřízlivěný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vystřízlivím | vystřízlivíme | — | vystřízlivějme |
2nd person | vystřízlivíš | vystřízlivíte | vystřízlivěj | vystřízlivějte |
3rd person | vystřízliví | vystřízlivějí, vystřízliví | — | — |
The verb vystřízlivět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vystřízlivěl | vystřízlivěli | vystřízlivěn | vystřízlivěni |
masculine inanimate | vystřízlivěly | vystřízlivěny | ||
feminine | vystřízlivěla | vystřízlivěna | ||
neuter | vystřízlivělo | vystřízlivěla | vystřízlivěno | vystřízlivěna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | vystřízlivěv |
feminine + neuter singular | — | vystřízlivěvši |
plural | — | vystřízlivěvše |
Further reading
[edit]- “vystřízlivěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vystřízlivěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vystřízlivět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)