vystřízlivět
Czech
[edit]Etymology
[edit]From vy- + střízlivět.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vystřízlivět pf
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vystřízlivět, vystřízlivěti | Active adjective | vystřízlivěvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vystřízlivění | Passive adjective | vystřízlivěný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vystřízlivím | vystřízlivíme | — | vystřízlivějme |
| 2nd person | vystřízlivíš | vystřízlivíte | vystřízlivěj | vystřízlivějte |
| 3rd person | vystřízliví | vystřízlivějí, vystřízliví | — | — |
| The verb vystřízlivět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vystřízlivěl | vystřízlivěli | vystřízlivěn | vystřízlivěni |
| masculine inanimate | vystřízlivěly | vystřízlivěny | ||
| feminine | vystřízlivěla | vystřízlivěna | ||
| neuter | vystřízlivělo | vystřízlivěla | vystřízlivěno | vystřízlivěna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vystřízlivěv |
| feminine + neuter singular | — | vystřízlivěvši |
| plural | — | vystřízlivěvše |
Further reading
[edit]- “vystřízlivěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vystřízlivěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vystřízlivět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)