vysprchovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vysprchovat pf
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | vysprchovat, vysprchovati | Active adjective | vysprchovavší |
---|---|---|---|
Verbal noun | vysprchování | Passive adjective | vysprchovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vysprchuji, vysprchuju (coll.) |
vysprchujeme | — | vysprchujme |
2nd person | vysprchuješ | vysprchujete | vysprchuj | vysprchujte |
3rd person | vysprchuje | vysprchují, vysprchujou (coll.) |
— | — |
The verb vysprchovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vysprchoval | vysprchovali | vysprchován | vysprchováni |
masculine inanimate | vysprchovaly | vysprchovány | ||
feminine | vysprchovala | vysprchována | ||
neuter | vysprchovalo | vysprchovala | vysprchováno | vysprchována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | vysprchovav |
feminine + neuter singular | — | vysprchovavši |
plural | — | vysprchovavše |
Further reading
[edit]- “vysprchovati se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vysprchovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989