Jump to content

vyskytnout

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

vyskytnout pf (imperfective vyskytovat)

  1. (reflexive with se) to occur (to happen; to take place)

Conjugation

[edit]
Conjugation of vyskytnout
infinitive vyskytnout, vyskytnouti active adjective vyskytnuvší
verbal noun vyskytnutí passive adjective
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person vyskytnu vyskytneme vyskytněme
2nd person vyskytneš vyskytnete vyskytni vyskytněte
3rd person vyskytne vyskytnou

The verb vyskytnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate vyskytl vyskytli
masculine inanimate vyskytly
feminine vyskytla
neuter vyskytlo vyskytla
transgressives present past
masculine singular vyskytnuv
feminine + neuter singular vyskytnuvši
plural vyskytnuvše
[edit]

Further reading

[edit]
  • vyskytnouti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • vyskytnouti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • vyskytnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025