vyronit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vyroniti. By surface analysis, vy- +‎ ronit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪroɲɪt]

Verb

vyronit pf (imperfective ronit or vyroňovat)

1. (reflexive with se) to be shed, to emerge

   Synonyms: vyprýštit, vyřinout se

   Z očí se jí vyronily slzy. ― Tears gushed from her eyes.

2. (transitive) to shed, to exude, to ooze

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyronit, vyroniti	Active adjective	vyronivší
Verbal noun	vyronění	Passive adjective	vyroněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyroním	vyroníme	—	vyroňme
2nd person	vyroníš	vyroníte	vyroň	vyroňte
3rd person	vyroní	vyroní	—	—

The verb vyronit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyronil	vyronili	vyroněn	vyroněni
masculine inanimate		vyronily		vyroněny
feminine	vyronila		vyroněna
neuter	vyronilo	vyronila	vyroněno	vyroněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyroniv
feminine + neuter singular	—	vyronivši
plural	—	vyronivše

Related terms

• výron

 

Further reading

• “vyroniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyroniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989