vyprávět

Czech

Etymology

From vy- +‎ pravit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪpraːvjɛt]

Verb

vyprávět impf

1. to tell, to narrate

   Synonym: vypravovat

   Jednoho dne jim babička vyprávěla příběh. ― One day, their grandmother told them a story.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyprávět, vyprávěti	Active adjective	vyprávějící
Verbal noun	vyprávění	Passive adjective	vyprávěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyprávím	vyprávíme	—	vyprávějme
2nd person	vyprávíš	vyprávíte	vyprávěj	vyprávějte
3rd person	vypráví	vyprávějí, vypráví	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyprávět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyprávěl	vyprávěli	vyprávěn	vyprávěni
masculine inanimate		vyprávěly		vyprávěny
feminine	vyprávěla		vyprávěna
neuter	vyprávělo	vyprávěla	vyprávěno	vyprávěna

Transgressives	present	past
masculine singular	vyprávěje	—
feminine + neuter singular	vyprávějíc	—
plural	vyprávějíce	—

Derived terms

• dovyprávět
• odvyprávět
• převyprávět
• vypravěč m
• vypravovat
• vyprávěcí
• vyprávění n

 

Further reading

• “vyprávěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyprávěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyprávět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)