vynalézt

Czech

Etymology

From vy- +‎ nalézt.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪnalɛːst]

Verb

vynalézt pf (imperfective vynalézat)

1. to invent

Conjugation

Conjugation of vynalézt

infinitive vynalézt, vynalézti active adjective vynalezší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vynaleznu vynalezneme — vynalezněme 2nd person vynalezneš vynaleznete vynalezni vynalezněte 3rd person vynalezne vynaleznou — — The verb vynalézt does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vynalezl vynalezli vynalezen vynalezeni masculine inanimate vynalezly vynalezeny feminine vynalezla vynalezena neuter vynalezlo vynalezla vynalezeno vynalezena transgressives present past masculine singular — vynalez feminine + neuter singular — vynalezši plural — vynalezše

Derived terms

• vynalézavý f
• vynález m

Further reading

• “vynalézti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vynalézti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vynalézt”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025