vymanit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪmaɲɪt]

Verb

vymanit impf (perfective vymaňovat)

1. to extricate
2. (reflexive with se) to extricate oneself

Conjugation

Conjugation of vymanit

infinitive vymanit, vymaniti active adjective vymanivší verbal noun vymanění passive adjective vymaněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vymaním vymaníme — vymaňme 2nd person vymaníš vymaníte vymaň vymaňte 3rd person vymaní vymaní — — The verb vymanit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vymanil vymanili vymaněn vymaněni masculine inanimate vymanily vymaněny feminine vymanila vymaněna neuter vymanilo vymanila vymaněno vymaněna transgressives present past masculine singular — vymaniv feminine + neuter singular — vymanivši plural — vymanivše

Further reading

• “vymaniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vymaniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989