vylučovat
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vylučovat impf
- imperfective form of vyloučit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vylučovat, vylučovati | Active adjective | vylučující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vylučování | Passive adjective | vylučovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vylučuji, vylučuju (coll.) |
vylučujeme | — | vylučujme |
| 2nd person | vylučuješ | vylučujete | vylučuj | vylučujte |
| 3rd person | vylučuje | vylučují, vylučujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vylučovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vylučoval | vylučovali | vylučován | vylučováni |
| masculine inanimate | vylučovaly | vylučovány | ||
| feminine | vylučovala | vylučována | ||
| neuter | vylučovalo | vylučovala | vylučováno | vylučována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vylučuje | — |
| feminine + neuter singular | vylučujíc | — |
| plural | vylučujíce | — |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “vylučovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vylučovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vylučovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)