vyhrožovat
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyhrožovat impf
- to threaten (to make a threat against someone; to use threats)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | vyhrožovat, vyhrožovati | Active adjective | vyhrožující |
---|---|---|---|
Verbal noun | vyhrožování | Passive adjective | vyhrožovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vyhrožuji, vyhrožuju (coll.) |
vyhrožujeme | — | vyhrožujme |
2nd person | vyhrožuješ | vyhrožujete | vyhrožuj | vyhrožujte |
3rd person | vyhrožuje | vyhrožují, vyhrožujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyhrožovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vyhrožoval | vyhrožovali | vyhrožován | vyhrožováni |
masculine inanimate | vyhrožovaly | vyhrožovány | ||
feminine | vyhrožovala | vyhrožována | ||
neuter | vyhrožovalo | vyhrožovala | vyhrožováno | vyhrožována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | vyhrožuje | — |
feminine + neuter singular | vyhrožujíc | — |
plural | vyhrožujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “vyhrožovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyhrožovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vyhrožovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)