vydědit

See also: vydediť

Czech

Etymology

From vy- +‎ dědit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɟɛɟɪt]

Verb

vydědit pf

1. to disinherit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vydědit, vyděditi	Active adjective	vydědivší
Verbal noun	vydědění	Passive adjective	vyděděný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vydědím	vydědíme	—	vyděďme
2nd person	vydědíš	vydědíte	vyděď	vyděďte
3rd person	vydědí	vydědí	—	—

The verb vydědit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vydědil	vydědili	vyděděn	vyděděni
masculine inanimate		vydědily		vyděděny
feminine	vydědila		vyděděna
neuter	vydědilo	vydědila	vyděděno	vyděděna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vydědiv
feminine + neuter singular	—	vydědivši
plural	—	vydědivše

Derived terms

• vydědění n

 

Further reading

• “vyděditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyděditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vydědit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)