vyšít

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vyšiti. From vy- +‎ šít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪʃiːt]

Verb

vyšít pf (imperfective vyšívat)

1. to embroider

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyšít, vyšíti	Active adjective	vyšivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyšiji, vyšiju	vyšijeme	—	vyšijme
2nd person	vyšiješ	vyšijete	vyšij	vyšijte
3rd person	vyšije	vyšijí, vyšijou	—	—

The verb vyšít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyšil	vyšili	vyšit	vyšiti
masculine inanimate		vyšily		vyšity
feminine	vyšila		vyšita
neuter	vyšilo	vyšila	vyšito	vyšita

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyšiv
feminine + neuter singular	—	vyšivši
plural	—	vyšivše

Related terms

• vyšívání
• výšivka

 

Further reading

• “vyšíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyšíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyšít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)