Jump to content

vyčpělý

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Adjective

[edit]

vyčpělý

  1. stale (no longer fresh, new, or interesting, in reference to ideas and immaterial things)
    Antonym: neotřelý

Declension

[edit]
Declension of vyčpělý (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative vyčpělý vyčpělá vyčpělé
genitive vyčpělého vyčpělé vyčpělého
dative vyčpělému vyčpělé vyčpělému
accusative vyčpělého vyčpělý vyčpělou vyčpělé
locative vyčpělém vyčpělé vyčpělém
instrumental vyčpělým vyčpělou vyčpělým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative vyčpělí vyčpělé vyčpělá
genitive vyčpělých
dative vyčpělým
accusative vyčpělé vyčpělá
locative vyčpělých
instrumental vyčpělými

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • vyčpělý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • vyčpělý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989