vroucí

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vrúcí, from Proto-Slavic *vьrǫťь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvrou̯t͡siː]

Adjective

vroucí

1. boiling, seething, ardent

Declension

Declension of vroucí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vroucí		vroucí	vroucí
genitive	vroucího		vroucí	vroucího
dative	vroucímu		vroucí	vroucímu
accusative	vroucího	vroucí	vroucí	vroucí
locative	vroucím		vroucí	vroucím
instrumental	vroucím		vroucí	vroucím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vroucí	vroucí		vroucí
genitive	vroucích
dative	vroucím
accusative	vroucí			vroucí
locative	vroucích
instrumental	vroucími

Related terms

• vroucně
• vroucnost
• vroucný

Further reading

• “vroucí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vroucí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vroucí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025