vládati

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *voldati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋɫaːdaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvlaːdaci/

Verb

vládati impf

1. iterative of vlásti
2. to rule, to reign

Conjugation

Conjugation of vládati (class V)

infinitive	supine	verbal noun
vládati	vládat	vládanie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vládaju	vládávě (-va)	vládám (-me/-my)	–	vládajvě (-va)	vládajme (-my)
2nd person	vládáš	vládáta	vládáte	vládaj	vládajta	vládajte
3rd person	vládá	vládáta	vládajú	vládaj	vládajta	vládajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vládach	vládachově (-va)	vládachom (-me/-my)	vládách, vládajiech	vládáchově, vládajiechově (-va)	vládáchom, vládajiechom (-me/-my)
2nd person	vláda	vládasta (-šta)	vládaste (-šte)	vládáše, vládajieše	vládášta, vládajiešta (-sta)	vládášte, vládajiešte (-ste)
3rd person	vláda	vládasta (-šta)	vládachu	vládáše, vládajieše	vládášta, vládajiešta (-sta)	vládáchu, vládajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vládal	vládala	vládali	vládán	vládána	vládáni
Feminine	vládala	vládale	vládaly	vládána	vládáně	vládány
Neuter	vládalo	vládale	vládala	vládáno	vládáně	vládána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vládajě	vládajúce		vládav	vládavše
Feminine	vládajúci			vládavši
Neuter	vládajě, vládajúci			vládav, vládavši

Note: This table shows the most common forms of vládati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: vládat (obsolete)
• → Old Polish: władać
  • Polish: władać
  • Silesian: włŏdać

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “vládati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění