veslovat

Czech

Etymology

From veslo +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛslovat]

Verb

veslovat impf

1. to row

Conjugation

Conjugation

Infinitive	veslovat, veslovati	Active adjective	veslující
Verbal noun	veslování	Passive adjective	veslovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vesluji, vesluju (coll.)	veslujeme	—	veslujme
2nd person	vesluješ	veslujete	vesluj	veslujte
3rd person	vesluje	veslují, veslujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive veslovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vesloval	veslovali	veslován	veslováni
masculine inanimate		veslovaly		veslovány
feminine	veslovala		veslována
neuter	veslovalo	veslovala	veslováno	veslována

Transgressives	present	past
masculine singular	vesluje	—
feminine + neuter singular	veslujíc	—
plural	veslujíce	—

Derived terms

• doveslovat
• veslař
• veslování n

 

Further reading

• “veslovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “veslovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “veslovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)