velí

See also: Appendix:Variations of "veli"

Catalan

Verb

velí

1. first-person singular preterite indicative of velar

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛliː]

Verb

velí

1. third-person singular/plural present of velet

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *velьjь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋɛliː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvɛliː/

Adjective

velí

1. great, big

   Synonyms: veliký, velký

   Počěchu velími hlasy volati.

   They started shouting with great voices.

   • 14th century, Hradecký rukopis:

     Vizte, kak jste smyslem hlúpi,
     že činíte jako trúpi:
     Trúp zjiedá cuzé úsilé,
     libo málo, libo velé;
     a když sě léto skonává,
     tehdy sě zle trúpóm stává,
     že jě včely ven vypudie,
     s sobú bydliti nedadie.

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of velí (soft)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	velí	velé	velé
genitive	velého	velé	velého
dative	velému	velí, veléj	velému
accusative	velého, velí	veľú	velé
locative	velém	velí, veléj	velém
instrumental	velím	veľú	velím
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	velé	velí, veléj
genitive	veľú
dative	velíma
accusative	velé	velí, veléj
locative	veľú
instrumental	velíma
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	velí	velé	velé
genitive	velích
dative	velím
accusative	velé		velé
locative	velích
instrumental	velími

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “velí”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění