vegetovat

Czech

Etymology

From Latin vegetō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛɡɛtovat]
• Rhymes: -ovat
• Hyphenation: ve‧ge‧to‧vat

Verb

vegetovat impf

1. (literary, botany, zoology) to vegetate

   Synonyms: růst, bujet, žít

2. (colloquial) to eke out a living

   Synonym: živořit

Conjugation

Conjugation of vegetovat

infinitive vegetovat, vegetovati active adjective vegetující verbal noun vegetování passive adjective vegetovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vegetuji, vegetuju (coll.) vegetujeme — vegetujme 2nd person vegetuješ vegetujete vegetuj vegetujte 3rd person vegetuje vegetují, vegetujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vegetovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vegetoval vegetovali vegetován vegetováni masculine inanimate vegetovaly vegetovány feminine vegetovala vegetována neuter vegetovalo vegetovala vegetováno vegetována transgressives present past masculine singular vegetuje — feminine + neuter singular vegetujíc — plural vegetujíce —

Related terms

• vegetace f
• vegetarianismus m inan
• vegetarián m anim
• vegetativní

Further reading

• “vegetovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vegetovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vegetovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025