věznit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛzɲɪt]

Verb

věznit impf (perfective uvěznit)

1. (transitive) to jail, imprison

Conjugation

Conjugation of věznit

infinitive věznit, vězniti active adjective věznící verbal noun věznění passive adjective vězněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vězním vězníme — vězněme 2nd person vězníš vězníte vězni vězněte 3rd person vězní vězní — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive věznit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate věznil věznili vězněn vězněni masculine inanimate věznily vězněny feminine věznila vězněna neuter věznilo věznila vězněno vězněna transgressives present past masculine singular vězně — feminine + neuter singular vězníc — plural vězníce —

Related terms

• vězeň

Further reading

• “vězniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vězniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “věznit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025