věrohodný

Czech

Etymology

From víra +‎ -o- +‎ hodný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛroɦodniː]

Adjective

věrohodný

1. plausible, credible (seemingly or apparently valid, likely, or acceptable)

   Antonym: nevěrohodný

Declension

Declension of věrohodný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	věrohodný		věrohodná	věrohodné
genitive	věrohodného		věrohodné	věrohodného
dative	věrohodnému		věrohodné	věrohodnému
accusative	věrohodného	věrohodný	věrohodnou	věrohodné
locative	věrohodném		věrohodné	věrohodném
instrumental	věrohodným		věrohodnou	věrohodným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	věrohodní	věrohodné		věrohodná
genitive	věrohodných
dative	věrohodným
accusative	věrohodné			věrohodná
locative	věrohodných
instrumental	věrohodnými

Further reading

• “věrohodný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “věrohodný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989