věkovitý

Czech

Etymology

From věkový +‎ -itý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛkovɪtiː]

Adjective

věkovitý

1. age-old, ancient

   věkovitý strom ― age old tree

Declension

Declension of věkovitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	věkovitý		věkovitá	věkovité
genitive	věkovitého		věkovité	věkovitého
dative	věkovitému		věkovité	věkovitému
accusative	věkovitého	věkovitý	věkovitou	věkovité
locative	věkovitém		věkovité	věkovitém
instrumental	věkovitým		věkovitou	věkovitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	věkovití	věkovité		věkovitá
genitive	věkovitých
dative	věkovitým
accusative	věkovité			věkovitá
locative	věkovitých
instrumental	věkovitými

Related terms

• věk

 

Further reading

• “věkovitý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “věkovitý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “věkovitý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)