věščiti

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋi̯ɛʃt͡ʃici/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvjɛʃt͡ʃici/

Verb

věščiti impf

1. to prophesy, foretell

   Synonym: věščbovati

Conjugation

Conjugation of věščiti (class IV)

infinitive	supine	verbal noun
věščiti	věščit	věščenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	věšču	věščívě (-va)	věščím (-me/-my)	–	věščivě (-va)	věščim (-me/-my)
2nd person	věščíš	věščíta	věščíte	věšči	věščita	věščite
3rd person	věščí	věščíta	věščie	věšči	věščita	věščite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	věščich	věščichově (-va)	věščichom (-me/-my)	věščiech	věščiechově (-va)	věščiechom (-me/-my)
2nd person	věšči	věščista (-šta)	věščiste (-šte)	věščieše	věščiešta (-sta)	věščiešte (-ste)
3rd person	věšči	věščista (-šta)	věščichu	věščieše	věščiešta (-sta)	věščiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	věščil	věščila	věščili	věščen	věščena	věščeni
Feminine	věščila	věščile	věščily	věščena	věščeně	věščeny
Neuter	věščilo	věščile	věščila	věščeno	věščeně	věščena

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	věščě	věščiece		věščiv	věščivše
Feminine	věščieci			věščivši
Neuter	věščě, věščieci			věščiv, věščivši

Note: This table shows the most common forms of věščiti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• věščba
• věščec
• věščicě
• věščí
• věščěvánie

 

Descendants

• Czech: věštit

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “věščiti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění