věřící

See also: verici

Czech

Etymology

From věřit +‎ -cí.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛr̝iːt͡siː]

Adjective

věřící

1. believing

   Antonym: nevěřící

Usage notes

• It is often used as a noun (believer, worshipper).

Declension

Declension of věřící (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	věřící		věřící	věřící
genitive	věřícího		věřící	věřícího
dative	věřícímu		věřící	věřícímu
accusative	věřícího	věřící	věřící	věřící
locative	věřícím		věřící	věřícím
instrumental	věřícím		věřící	věřícím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	věřící	věřící		věřící
genitive	věřících
dative	věřícím
accusative	věřící			věřící
locative	věřících
instrumental	věřícími

Further reading

• “věřící”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “věřící”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “věřící”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)