výmluvný

Czech

Etymology

From výmluva +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːmluvniː]

Adjective

výmluvný (comparative výmluvnější, superlative nejvýmluvnější, adverb výmluvně or výmluvno)

1. telling
2. eloquent, articulate

Declension

Declension of výmluvný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výmluvný		výmluvná	výmluvné
genitive	výmluvného		výmluvné	výmluvného
dative	výmluvnému		výmluvné	výmluvnému
accusative	výmluvného	výmluvný	výmluvnou	výmluvné
locative	výmluvném		výmluvné	výmluvném
instrumental	výmluvným		výmluvnou	výmluvným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výmluvní	výmluvné		výmluvná
genitive	výmluvných
dative	výmluvným
accusative	výmluvné			výmluvná
locative	výmluvných
instrumental	výmluvnými

Further reading

• “výmluvný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “výmluvný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “výmluvný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)