vítězný

Czech

Etymology

From vítěz +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːcɛzniː]

Adjective

vítězný (comparative vítěznější, superlative nejvítěznější, adverb vítězně)

1. winning, victorious

Declension

Declension of vítězný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vítězný		vítězná	vítězné
genitive	vítězného		vítězné	vítězného
dative	vítěznému		vítězné	vítěznému
accusative	vítězného	vítězný	vítěznou	vítězné
locative	vítězném		vítězné	vítězném
instrumental	vítězným		vítěznou	vítězným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vítězní	vítězné		vítězná
genitive	vítězných
dative	vítězným
accusative	vítězné			vítězná
locative	vítězných
instrumental	vítěznými

Further reading

• “vítězný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vítězný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vítězný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)