uvodit

Czech

Etymology

From u- +‎ vodit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuvoɟɪt]

Verb

uvodit pf (imperfective uvozovat)

1. to introduce

Conjugation

Conjugation of uvodit

infinitive uvodit, uvoditi active adjective uvodivší verbal noun uvození passive adjective uvozený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person uvodím uvodíme — uvoďme 2nd person uvodíš uvodíte uvoď uvoďte 3rd person uvodí uvodí — — The verb uvodit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate uvodil uvodili uvozen uvozeni masculine inanimate uvodily uvozeny feminine uvodila uvozena neuter uvodilo uvodila uvozeno uvozena transgressives present past masculine singular — uvodiv feminine + neuter singular — uvodivši plural — uvodivše

Related terms

• uvést
• uvozený

Further reading

• “uvoditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “uvoditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “uvodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025