upravit

Czech

Etymology

From u- +‎ pravit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈupravɪt]

Verb

upravit pf

1. to edit
2. to adjust

Conjugation

Conjugation of upravit

infinitive upravit, upraviti active adjective upravivší verbal noun upravení passive adjective upravený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person upravím upravíme — upravme 2nd person upravíš upravíte uprav upravte 3rd person upraví upraví — — The verb upravit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate upravil upravili upraven upraveni masculine inanimate upravily upraveny feminine upravila upravena neuter upravilo upravila upraveno upravena transgressives present past masculine singular — upraviv feminine + neuter singular — upravivši plural — upravivše

Derived terms

• upravený m
• úprava f

See also

• přizpůsobit
• změnit
• modifikovat

Further reading

• “upraviti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “upraviti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “upravit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025