trníce

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈtr̩ɲiːt͡sɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈtr̩ɲiːt͡sɛ/

Noun

trníce n

1. diminutive of trnie

Declension

Declension of trníce (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	trníce	trníci	trnícě
genitive	trnícě	trnícú	trnící
dative	trnícu	trnícoma	trnícóm
accusative	trníce	trníci	trnícě
vocative	trníce	trníci	trnícě
locative	trníci, trnícu	trnícú	trnících
instrumental	trnícem	trnícoma	trníci

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “trníce”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění