tlít

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech tléti, from Proto-Slavic *tьlěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtliːt]
• Hyphenation: tlít

Verb

tlít impf

1. to molder, to moulder, to rot, to decay

   Synonyms: trouchnivět, práchnivět, rozkládat se

   tlející listí ― rotting leaves

   Kosti v zemi tlejí. ― The bones decay in the ground.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	tlít, tlíti	Active adjective	tlející, tlící
Verbal noun	tlení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	tlím	tlíme	—	tlejme, tleme
2nd person	tlíš	tlíte	tlej, tli	tlejte, tlete
3rd person	tlí	tlejí, tlí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tlít.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	tlel	tleli	—	—
masculine inanimate		tlely		—
feminine	tlela		—
neuter	tlelo	tlela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	tleje, tle	—
feminine + neuter singular	tlejíc, tlíc	—
plural	tlejíce, tlíce	—

Derived terms

• zetlít

 

See also

• trouchnivět
• práchnivět
• rozkládat se

Further reading

• “tlíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “tlíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “tlít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)