tkvít

Czech

Alternative forms

• tkvět

Etymology

Probably from Polish tkwić. In Old Czech, there was a similar word tčieti. Influenced by týkat and tknout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtkviːt]
• Hyphenation: tkvít

Verb

tkvít impf

1. (intransitive) to lie, to reside, to consist

   Synonym: spočívat

   V čem to tkví? ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation of tkvít

infinitive tkvít, tkvíti active adjective tkvějící, tkvící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person tkvím tkvíme — tkvěme 2nd person tkvíš tkvíte tkvi tkvěte 3rd person tkví tkvějí, tkví — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tkvít. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate tkvěl tkvěli — — masculine inanimate tkvěly — feminine tkvěla — neuter tkvělo tkvěla — — transgressives present past masculine singular tkvěje, tkvě — feminine + neuter singular tkvějíc, tkvíc — plural tkvějíce, tkvíce —

Further reading

• “tkvíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “tkvíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “tkvít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025