třěví

Old Czech

Alternative forms

• střěví, třěvíc, střěvíc (later)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *červьjь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈtr̝̊i̯ɛʋiː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈtr̝̊ɛviː/

Noun

třěví m inan

1. shoe

Declension

Declension of třěví (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	třěví	třěvie	třěví
genitive	třěvie	třěv́ú	třěví
dative	třěv́ú	třěvíma	třěvím
accusative	třěví	třěvie	třěvie
vocative	třěv́ú	třěvie	třěví
locative	třěví	třěv́ú	třěvích
instrumental	třěvím	třěvíma	třěvími

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• třěvo

 

Descendants

• Czech: střevíc

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “třěví”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění