třěmcha
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *čermъxa.
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]třěmcha f
Declension
[edit]Declension of třěmcha (hard a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | třěmcha | třěmšě | třěmchy |
genitive | třěmchy | třěmchú | třěmch |
dative | třěmšě | třěmchama | třěmchám |
accusative | třěmchu | třěmšě | třěmchy |
vocative | třěmcho | třěmšě | třěmchy |
locative | třěmšě | třěmchú | třěmchách |
instrumental | třěmchú | třěmchama | třěmchami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: střemcha
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “třěmcha”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění