tóně

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *to(p)ňa.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈtoːɲi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈtu̯oɲɛ/

Noun

tóně f

1. pool, swamp

Declension

Declension of tóně (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	tóně	tóni	tóně
genitive	tóně	tóňú	tóní, tóň
dative	tóni	tóněma	tóniem
accusative	tóňu	tóni	tóně
vocative	tóňe	tóni	tóně
locative	tóni	tóňú	tóniech
instrumental	tóňú	tóněma	tóněmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: tůň

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “tóně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění