svíjet

Czech

Etymology

From s- +‎ vít +‎ -et.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsviːjɛt]

Verb

svíjet impf

1. (reflexive with se) to curl up, to writhe, to wriggle

Conjugation

Conjugation

Infinitive	svíjet, svíjeti	Active adjective	svíjející
Verbal noun	svíjení	Passive adjective	svíjený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	svíjím	svíjíme	—	svíjejme
2nd person	svíjíš	svíjíte	svíjej	svíjejte
3rd person	svíjí	svíjejí, svíjí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive svíjet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	svíjel	svíjeli	svíjen	svíjeni
masculine inanimate		svíjely		svíjeny
feminine	svíjela		svíjena
neuter	svíjelo	svíjela	svíjeno	svíjena

Transgressives	present	past
masculine singular	svíjeje	—
feminine + neuter singular	svíjejíc	—
plural	svíjejíce	—

Derived terms

• svitek m
• svíjející

 

Further reading

• “svíjeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “svíjeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “svíjet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)