stydět

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *styděti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstɪɟɛt]

Verb

stydět impf

1. (reflexive with se) to be shy
2. (reflexive with se) to feel ashamed

Conjugation

Conjugation of stydět

infinitive stydět, styděti active adjective stydící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person stydím stydíme — styďme 2nd person stydíš stydíte styď styďte 3rd person stydí stydí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stydět. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate styděl styděli — — masculine inanimate styděly — feminine styděla — neuter stydělo styděla — — transgressives present past masculine singular stydě — feminine + neuter singular stydíc — plural stydíce —

Synonyms

• to be shy: ostýchat se

Derived terms

• nestydatý m
• stydlivost f
• stydlivý m
• zastydět

Related terms

• ostuda f
• stud m
• zostudit

Further reading

• “styděti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “styděti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “stydět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025