Jump to content

stranický

From Wiktionary, the free dictionary
See also: stranicky

Czech

[edit]

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

stranický (comparative straničtější, superlative nejstraničtější, adverb stranicky)

  1. (relational) party (of or relating to a political party)
    Vždy dodržoval stranickou disciplínu.He always observed party discipline.

Declension

[edit]
Declension of stranický (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative stranický stranická stranické
genitive stranického stranické stranického
dative stranickému stranické stranickému
accusative stranického stranický stranickou stranické
locative stranickém stranické stranickém
instrumental stranickým stranickou stranickým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative straničtí stranické stranická
genitive stranických
dative stranickým
accusative stranické stranická
locative stranických
instrumental stranickými
[edit]

Further reading

[edit]
  • stranický”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • stranický”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • stranický”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025