stkvít
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]stkvít impf
- Alternative form of skvít
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | stkvít, stkvíti | Active adjective | stkvějící, stkvící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | stkvěji, stkvím | stkvějeme, stkvíme | — | stkvějme, stkvěme |
| 2nd person | stkvěješ, stkvíš | stkvějete, stkvíte | stkvěj, stkvi | stkvějte, stkvěte |
| 3rd person | stkvěje, stkví | stkvějí, stkví | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stkvít. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | stkvěl | stkvěli | — | — |
| masculine inanimate | stkvěly | — | ||
| feminine | stkvěla | — | ||
| neuter | stkvělo | stkvěla | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | stkvěje, stkvě | — |
| feminine + neuter singular | stkvějíc, stkvíc | — |
| plural | stkvějíce, stkvíce | — |
Further reading
[edit]- “stkvíti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “stkvíti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989