starozákonní

Czech

Etymology

From starý +‎ -o- +‎ zákon +‎ -ní, from Starý zákon.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstarozaːkoɲiː]

Adjective

starozákonní

1. (relational) Old Testament, vetero-testamentary

   Coordinate term: novozákonní

Declension

Declension of starozákonní (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	starozákonní		starozákonní	starozákonní
genitive	starozákonního		starozákonní	starozákonního
dative	starozákonnímu		starozákonní	starozákonnímu
accusative	starozákonního	starozákonní	starozákonní	starozákonní
locative	starozákonním		starozákonní	starozákonním
instrumental	starozákonním		starozákonní	starozákonním
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	starozákonní	starozákonní		starozákonní
genitive	starozákonních
dative	starozákonním
accusative	starozákonní			starozákonní
locative	starozákonních
instrumental	starozákonními

Further reading

• “starozákonní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “starozákonní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989