staročeský

Czech

Etymology

From staro- +‎ český.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstarot͡ʃɛskiː]
• Rhymes: -ɛskiː
• Hyphenation: sta‧ro‧če‧s‧ký

Adjective

staročeský (not comparable, no adverb)

1. (relational) Old Czech (related to the Old Czechs)
2. (relational) Old Czech (related to the Old Czech language)
3. (relational, politics) Old Czech (related to the political party of the Old Czechs)

Declension

Declension of staročeský (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	staročeský		staročeská	staročeské
genitive	staročeského		staročeské	staročeského
dative	staročeskému		staročeské	staročeskému
accusative	staročeského	staročeský	staročeskou	staročeské
locative	staročeském		staročeské	staročeském
instrumental	staročeským		staročeskou	staročeským
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	staročeští	staročeské		staročeská
genitive	staročeských
dative	staročeským
accusative	staročeské			staročeská
locative	staročeských
instrumental	staročeskými

Related terms

(nouns):

• staročeština f

Further reading

• “staročeský”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “staročeský”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “staročeský”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989