střízvý

Czech

Etymology

From s- + Proto-Slavic *terzvъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstr̝̊iːzviː]

Adjective

střízvý (adverb střízvě)

1. (obsolete) sober (not drunk)

   Synonym: střízlivý

Declension

Declension of střízvý (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	střízvý		střízvá	střízvé
genitive	střízvého		střízvé	střízvého
dative	střízvému		střízvé	střízvému
accusative	střízvého	střízvý	střízvou	střízvé
locative	střízvém		střízvé	střízvém
instrumental	střízvým		střízvou	střízvým
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	střízví	střízvé		střízvá
genitive	střízvých
dative	střízvým
accusative	střízvé			střízvá
locative	střízvých
instrumental	střízvými

Further reading

• “střízvý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957