stávkovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]stávkovat impf
- to strike (to stop working as a protest to achieve better working conditions)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | stávkovat, stávkovati | Active adjective | stávkující |
---|---|---|---|
Verbal noun | stávkování | Passive adjective | stávkovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | stávkuji, stávkuju (coll.) |
stávkujeme | — | stávkujme |
2nd person | stávkuješ | stávkujete | stávkuj | stávkujte |
3rd person | stávkuje | stávkují, stávkujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stávkovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | stávkoval | stávkovali | stávkován | stávkováni |
masculine inanimate | stávkovaly | stávkovány | ||
feminine | stávkovala | stávkována | ||
neuter | stávkovalo | stávkovala | stávkováno | stávkována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | stávkuje | — |
feminine + neuter singular | stávkujíc | — |
plural | stávkujíce | — |
Further reading
[edit]- “stávkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “stávkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989