spolupracovat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]spolupracovat impf
- to cooperate, to collaborate
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | spolupracovat, spolupracovati | Active adjective | spolupracující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | spolupracuji, spolupracuju (coll.) |
spolupracujeme | — | spolupracujme |
| 2nd person | spolupracuješ | spolupracujete | spolupracuj | spolupracujte |
| 3rd person | spolupracuje | spolupracují, spolupracujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive spolupracovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | spolupracoval | spolupracovali | — | — |
| masculine inanimate | spolupracovaly | — | ||
| feminine | spolupracovala | — | ||
| neuter | spolupracovalo | spolupracovala | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | spolupracuje | — |
| feminine + neuter singular | spolupracujíc | — |
| plural | spolupracujíce | — |
Derived terms
[edit]Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “spolupracovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “spolupracovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “spolupracovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)