snět

See also: snet

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsɲi̯ɛt/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsɲɛt/

Etymology 1

Inherited from Proto-Slavic *snětь.

Noun

snět f

1. smut (fungi that cause plant disease in grasses, including cereal crops)

Declension

Declension of snět (i-stem)

	singular	dual	plural
nominative	snět	sněti	sněti
genitive	sněti	sněťú	snětí
dative	sněti	snětma	snětem
accusative	snět	sněti	sněti
vocative	sněti	sněti	sněti
locative	sněti	sněťú	snětech
instrumental	sněťú	snětma	snětmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• nietiti

 

Descendants

• Czech: sněť

Etymology 2

Inherited from Proto-Slavic *snětь (“block, log, branch”).

Noun

snět m inan

1. trunk, log, block of wood

Declension

Declension of snět (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	snět	sněty	sněti, snětové
genitive	sněta, snětu	snětú	snětóv
dative	snětu	snětoma	snětóm
accusative	snět	sněty	sněty
vocative	sněte	sněty	sněti, snětové
locative	snětě, snětu	snětú	snětiech
instrumental	snětem	snětoma	sněty

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “snět”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění