Jump to content

směrovací

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From směrovat +‎ -cí.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈsm̩ɲɛrovat͡siː]

Adjective

[edit]

směrovací

  1. directing

Declension

[edit]
Declension of směrovací (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative směrovací směrovací směrovací
genitive směrovacího směrovací směrovacího
dative směrovacímu směrovací směrovacímu
accusative směrovacího směrovací směrovací směrovací
locative směrovacím směrovací směrovacím
instrumental směrovacím směrovací směrovacím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative směrovací směrovací směrovací
genitive směrovacích
dative směrovacím
accusative směrovací směrovací
locative směrovacích
instrumental směrovacími

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • směrovací”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • směrovací”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989