slučí

Czech

Etymology

From sluka +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslut͡ʃiː]

Adjective

slučí

1. (relational) woodcock

Declension

Declension of slučí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	slučí		slučí	slučí
genitive	slučího		slučí	slučího
dative	slučímu		slučí	slučímu
accusative	slučího	slučí	slučí	slučí
locative	slučím		slučí	slučím
instrumental	slučím		slučí	slučím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	slučí	slučí		slučí
genitive	slučích
dative	slučím
accusative	slučí			slučí
locative	slučích
instrumental	slučími

Further reading

• “slučí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “slučí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “slučí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)