slovníkový
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]From slovník + -ový. Cognates include Belarusian сло́ўнікавы (slóŭnikavy), Polish słownikowy, and Ukrainian словнико́вий (slovnykóvyj).
Pronunciation
[edit]Adjective
[edit]slovníkový
Declension
[edit]Declension of slovníkový (hard)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | slovníkový | slovníková | slovníkové | |
genitive | slovníkového | slovníkové | slovníkového | |
dative | slovníkovému | slovníkové | slovníkovému | |
accusative | slovníkového | slovníkový | slovníkovou | slovníkové |
locative | slovníkovém | slovníkové | slovníkovém | |
instrumental | slovníkovým | slovníkovou | slovníkovým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | slovníkoví | slovníkové | slovníková | |
genitive | slovníkových | |||
dative | slovníkovým | |||
accusative | slovníkové | slovníková | ||
locative | slovníkových | |||
instrumental | slovníkovými |
Related terms
[edit]- See slovo
See also
[edit]Further reading
[edit]- “slovníkový”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “slovníkový”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “slovníkový”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)