skúla

See also: Appendix:Variations of "skula"

Faroese

Noun

skúla

1. indefinite accusative/dative/genitive singular of skúli
2. indefinite genitive plural of skúli

Old Czech

Alternative forms

• skula

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *skula.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈskuːɫa/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈskau̯la/

Noun

skúla f

1. aperture, opening
   • 1476, Pasionál, Knihy o životech svatých‎^[1]:

     To žalářové stráže počivše a skúlami do žaláře vzezřevše, jakž co se tam děje, uzřeli, inhed se na křesťanskú vieru obrátili.

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of skúla (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	skúla	skúle	skúly
genitive	skúly	skúlú	skúl
dative	skúle	skúlama	skúlám
accusative	skúlu	skúle	skúly
vocative	skúlo	skúle	skúly
locative	skúle	skúlú	skúlách
instrumental	skúlú	skúlama	skúlami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• skulina

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “skúla”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění