sejmout

Czech

Etymology

From s- +‎ jmout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɛjmou̯t]

Verb

sejmout pf

1. to take off, to remove, to take away

Conjugation

Conjugation of sejmout

infinitive sejmout, sejmouti active adjective sejmuvší , sňavší verbal noun sejmutí, sňatí passive adjective sejmutý, sňatý present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person sejmu sejmeme — sejměme 2nd person sejmeš sejmete sejmi sejměte 3rd person sejme sejmou — — The verb sejmout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate sejmul, sňal sejmuli, sňali sejmut, sňat sejmuti, sňati masculine inanimate sejmuly, sňaly sejmuty, sňaty feminine sejmula, sňala sejmuta, sňata neuter sejmulo, sňalo sejmula, sňala sejmuto, sňato sejmuta, sňata transgressives present past masculine singular — sejmuv, sňav feminine + neuter singular — sejmuvši, sňavši plural — sejmuvše, sňavše

Further reading

• “sejmouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sejmouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sejmout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025